Proč a jak

Jmenuji se Josef Škarka a civilním povoláním jsem hudebník, přesněji řečeno operní zpěvák. Od dětství rád hledám smysl a kompozice tam, kde by je jiní nečekali. Největší zásluhu má na tom můj děda, který mě ve všech amatérských uměleckých ambicích podporoval, ať to bylo čmárání tužkou po papíře, brnkání na klavír, zpívání v divadle. Tenhle můj web bych tedy rád věnoval jemu a všem dědům a babičkám, kteří podporovali a viděli ve svých vnucích a vnučkách to hezčí.

Čím fotím?

tělo

Canon eos R5

objektivy

Canon RF 24-105 L f 4
Canon RF 100-400 f 5.6-8
Samyang RF 85 f 1.4 AF
Laowa RF 15 D-dreamer f 2

stativ

Benro

Kdo mě inspiruje? 

Velmi mě ovlivnila a dosud ovlivňuje anglosaská krajinářská fotografická škola v čele s Nigelem Dansonem a Simonem Baxterem. Během lockdownu a dlouhé chvíle jsem začal sledovat na YouTube Dansonův kanál a byl jsem doslova uchvácen možnostmi krajinářské tvorby. I to byl jeden z prvních impulzů, proč jsem se rozhodl investovat nemalé prostředky do této záliby. Když se u Nigela ještě chvíli zastavím, zpětně oceňuji nejen jeho tvorbu ale i množství informací, které poskytuje nadšeným fanouškům amatérům, bez kterých by jinak stříleli naslepo. 

Z českých současných krajinářů mě zatím nezaujal nikdo. České fotografické krajinářství nemá tak silnou tradici jako právě zmíněná Velká Británie. V podstatě se tu dá hovořit o pár umělcích, kteří se tímto oborem profesionálně zabývali. Nejznámějšími jsou patrně Josef Sudek a ze současných fotografů Martin Rak, oba světově oceňovaní umělci. V Čechách má naopak velmi silnou tradici reportážní, abstraktní a figurální tvorba. Pokud hovoříme o současné české krajinářské tvorbě, vnímám v ní především zaujetí technologickou stránkou věci, směřujícímu ke snaze o epické zachycení krajiny, avšak často velmi postrádám cit pro kompozici, jemnou práci s barvou, detailem, perspektivou, motivem, volbou formátu. 

Dalo by se říct, že kromě výše zmíněného anglosaského proudu krajinářství mě velmi ovlivnili staří mistři klasické malby. Myslím, že by mělo být skoro povinností fotografa navštěvovat výstavy starých mistrů při každé možné příležitosti, pochopit jejich záměry a ukládat si jejich díla do podvědomí. Mně osobně to velmi pomáhá při promýšlení kompozic v plenéru, když není třeba tolik času. 

Jsem také šťastným předplatitelem britského magazínu Outdoor photography.

Kde fotím?

Bílé Karpaty - okolí Starého Hrozenkova
Vysočina - Sněžné, Cikháj
Brno - Podkomorské lesy, Netopýrky
Praha - Divoká Šárka
CHKO Křivoklátsko
Island - Sauðárkorkur, Vík, þingvellir